Oceněná za celoživotní dílo, zejména za obětavou činnost v Sokole a dlouholetou činnost ve Vlastivědném klubu ve Voticích.
Milada Justová se narodila 3. prosince 1933 ve Voticích. Již od roku 1938 je členkou Sokola Votice a je začleněna do kategorie žactva. V roce 1948 se aktivně zúčastnila jako dorostenka XI. Všesokolského sletu v Praze. V roce 1952 byl Sokol zrušen tehdejším totalitním režimem.
Činná je v Sokolu od znovuobnovení jednoty ve Voticích a to od roku 1992, kdy byla jedním ze šesti členů – obnovitelů Sokola ve Voticích. Ti se poprvé sešli v roce 1991 a do konce tohoto roku obnovili jednotu a zvolili výbor, kde byla zvolena náčelnicí. Začátkem roku 1992 začala pracovat jako náčelnice tělocvičné jednoty Sokola Votice, dále byla také zvolena náčelnicí župy Jana Žižky z Trocnova. V této župě pracovala až do konce roku 2002, kdy došlo z důvodu státoprávního uspořádání ke změnám v některých župách. Změna se týkala i župy Jana Žižky z Trocnova, a proto v roce 2003 začala pracovat „nová“ vytvořená župa Blanická, do které byla Milada Justová zvolena opět náčelnicí. Zde pracuje po boku zvoleného župního náčelníka br. Slavíka Františka.
V tělocvičné jednotě Sokol Votice pracuje po celou dobu její novodobé existence jako cvičitelka odboru všestrannosti a vede oddíl „Rodiče a Děti“ a „Ženy“. Organizuje různé akce jak v jednotě, tak v župě. Nacvičovala a sama cvičila v několika sletových skladbách od XII. Všesokolského sletu v roce 1994 až po XIV. Všesokolský slet v roce 2006. Navázala tak na své sletové cvičení při XI. Všesokolském sletu v roce 1948.
V roce 2012 Sokol opět uspořádal zatím poslední a to XV. Všesokolský slet v Praze. Jako cvičenka se jej nemohla ze zdravotních důvodů zúčastnit, ale jako župní náčelnice byla samozřejmě přítomna alespoň jako divák. Byla přítomna nejen na stadionu, ale i při průvodu cvičenci Prahou. Byla na čestné tribuně po boku hlavních činovníků České obce sokolské před Rudolfinem.
Milada Justová také působí velmi aktivně ve Vlastivědném klubu Votice od jeho založení v roce 1982.
V oblasti tělovýchovy a kultury vykonala ve Voticích mnoho příkladné práce. Vždy, kdy bylo třeba, obětavě pomáhala. Za tuto její neúnavnou a nezištnou činnost si plně zaslouží udělení ocenění Blanický rytíř.