Ocenění Blanický rytíř (2006) za celoživotní dílo, zejména za přínos k rozvoji kultury a za úsilí o zachování kulturního dědictví Podblanicka a za její výchovnou činnost.

Jaroslava Hocková se narodila v Benešově. Od začátku své profesní dráhy se věnovala výchově dětí jak předškolního, tak školního věku a ve své práci využívala svých znalostí z oblasti folkloru, převážně z Podblanicka. Již od mládí se věnovala lidovým tancům a folklórním zvykům, zprvu jako členka tanečního souboru manželů Franclových, kteří byli průkopníky folklóru na Benešovsku, později v rámci přípravných kurzů význačného Vycpálkova souboru. Již při působení na Základní škole Jiráskova Benešov získávala první poznatky s vedením souboru, když nepravidelně vedla skupinu dětí, které se věnovaly starým zvykům a tradicím.

V září roku 1980, v době svého působení na základní škole Dukelská Benešov, zakládá folklórní soubor Benešáček, zpočátku jako dívčí skupinu, později byli získáni i chlapci. Od roku 1984 byl soubor obohacen o dětskou doprovodnou muziku, vedenou panem Alešem Suchomelem. V loňském roce tedy oslavil soubor 25. výročí svého založení. Za tuto dobu své existence se soubor Benešáček může pochlubit opakovaným pozváním i účastí na folklórních festivalech ve Strážnici, Šumperku, Luhačovicích a dalších, kde jako jeden z mála středočeských souborů prezentuje lidovou tvořivost našeho regionu. Bohatý je i výčet zahraničních vystoupení Benešáčku. Vystupoval v Holandsku, Belgii, Francii, Itálii, Německu, Rakousku, Rusku a na Slovensku, mnohde i vícekrát. Odevšad se vracel s uznáním hostitelů. Těžko zde vyjmenovat další tuzemské štace (většinou lidové slavnosti), kde soubor sklízel ovace. Hlavní podíl na udržení existence Benešáčku, zvyšování jeho kvalit a dosahování veřejného uznání má především paní Jaroslava Hocková. I když se říká, že doma není nikdo prorokem, u Benešáčku to neplatí. Vždy svými vystoupeními dokáže potěšit a nadchnout i obyvatele Podblanicka, což je uskutečněný sen paní Jaroslavy Hockové.