(* 23. 7. 1930, † 28. 7. 2001)

Ocenění Blanický rytíř in memoriam (2002) za celoživotní dílo, zejména za celoživotní přínos k poznání a propagaci Dolního Posázaví, za dlouholetou práci v neziskových organizacích zaměřených na poznání a ochranu kulturního dědictví a za přínos k rozvoji Týnce nad Sázavou.

Po studiu na obecné a měšťanské škole absolvoval Miroslav Berka Střední odbornou školu železniční ve Valticích na Moravě. Osm let byl výpravčím v různých stanicích, než se v roce 1960 stal náčelníkem železniční stanice v Týnci nad Sázavou.

Krátce poté byl pro svůj zanícený vztah k rodnému kraji a jeho historii zvolen předsedou Místního národního výboru v Týnci nad Sázavou. Za jeho působení byl Týnec v roce 1969 prohlášen městem. Funkci předsedy zastával až do roku 1970, kdy byl pro své sympatie s „pražským jarem“ a pro odpor k srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy donucen odejít i z místa náčelníka železniční stanice. Miroslav Berka se pak podílel na rekonstrukci posázavské trati, kde nejdříve podbíjel pražce a později se stal stavbyvedoucím.

V listopadu 1989 se zúčastnil založení Občanského fóra v Týnci a záhy byl kooptován na uvolněné místo předsedy Městského národního výboru. V prvních svobodných volbách v roce 1990 byl pak zastupitelstvem zvolen starostou města Týnec nad Sázavou. Zhoršený zdravotní stav mu následně znemožnil, aby opět kandidoval v roce 1994.

Přes potíže s chůzí i řečí si dokázal uchovat duševní svěžest a napsat řadu zajímavých článků do týdeníku Jiskra, Týneckých listů a časopisu Pod Blaníkem. Již koncem 60. let vydal publikaci o hradu Zbořený Kostelec a v 80. letech knihu o Posázavském pacifiku, nevydán zůstal rukopis jeho knihy o vorařství, který dopsal nedlouho před svou smrtí.

O historii a především o historii svého rodného kraje se Miroslav Berka zajímal již od mládí. Jistě proto nepřekvapí, že se v roce 1955 stal zakládajícím členem vlastivědného kroužku, který v té době existoval jako pracovní skupina při místní osvětové besedě pro založení Městského muzea v Týnci. Po obnovení činnosti kroužku jako vlastivědné komise Městského úřadu v roce 1995 se opět stal jeho členem.

Miroslav Berka po celý svůj život nepřestal shromažďovat vzpomínky pamětníků, informace z archivů, publikace, články a fotografie k historii Týnecka. Množství z takto získaných vědomostí zpřístupnil široké veřejnosti ve svých článcích a knihách, ale jejich nemalá část také dosud zůstává uložena v archivu.